Když černý stín rozžehne lásky troud.
Když bílé světlo uhasí touhu v nás.
Když půjdu dál až tam,kde je Jeho zem.
Tak půjdu dál,přes hory a jezera,přes nížiny
a moře až narazím na Jeho zem.
Když purpur osvětlí obraz na zdi,jenž pak rudě
svítí jak bárka v moři bílých.
Když modrá růže políbí tvou tvář a ty zapálíš
kalné svíce našich dní,tak mohu odejít až do dálky,
kde je Jeho zem.
Pokud budu chtít-a já budu chtít,zůstaň tu až
do té doby,než slunce obnaží tvou tvář.
Děkuji.